Národnostní problém na území Těšínska se plně projevil již krátce po vzniku Československé republiky. Československo-polský spor o toto území dokonce vyústil v roce 1919 v tzv. sedmidenní válku. Definitivní hranice byla pak potvrzena dohodou z 28.7.1920. Problém se ovšem znovu projevil po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938. Již 21. září polská vláda formulovala své územní nároky a poté 2. října započalo obsazování východní části československého Těšínska polskou armádou. Zábor území probíhal postupně až do 11. října 1938. Polsko tak anektovalo území o rozsahu 869 km2, což bylo celé území tehdejších okresů Fryštát, Český Těšín a několik obcí okresu Frýdek.
Na tomto území bylo celkem 36 pošt, které tak získaly novou polskou správu. Polština se na tomto území stala jediným úředním jazykem, tak i všechny pošty po celou dobu polské okupace používaly samozřejmě jen polské názvy. Ta však trvala pouhých 11 měsíců, neboť od počátku září 1938 vývoj událostí v Evropě přinesl německou okupaci i Polsku, samozřejmě včetně Těšínska.
Mapa území severně od Českého Těšína se zákresem pošt, které v říjnu 1938 přešly pod správu Polska
Mapa území jižně od Českého Těšína se zákresem pošt, které v říjnu 1938 přešly pod správu Polska.
Zábor pošty v obci Morávka byl jen dočasný – od 16. listopadu do 9. prosince 1938
Polští vojáci pózují před poštou v Komorní Lhotce krátce po zabrání území v roce 1938
Úřední pomůcky, jako příkladně denní razítka, byly po celou dobu okupace jen polské.
Doporučený dopis odeslaný 15. února 1939 z pošty ve Fryštátu – dnešní Karviné, podací nálepky měly formu razítek
Autor: Jiří Kratochvíl