Pošty v Protektorátu Čechy a Morava (úvod)


Po Mnichovské dohodě z roku 1938, bylo z území Československé republiky odtrženo rozsáhlé území pohraničních oblastí o rozloze 29,4 tis. km2 s 3.860 tis. obyvateli. Na zbytku okleštěného území vznikla tzv. II. republika. Ani ta ale neměla dlouhého trvání, když 14. března 1939 vyhlášením samostatnosti odstoupilo ze společného státu Slovensko a 15. března německá vojska zbylé území obsadila. Následující den byl vyhlášen na tomto území Protektorát Čech a Morava, německy Protektorat Böhmen und Mähren.

Z Československé republiky zbylo v roce 1939 jen neforemné torzo zvané Protektorát Čechy a Morava

Poštovního provozu se nové poměry zpočátku příliš nedotkly. Síť poboček pošty zůstala zachována. Již 19. září však byly zavedeny nové státní znaky a usnesením Ministerstva dopravy byla v poštovním styku zavedena jako druhý úřední jazyk němčina a dvojjazyčné označení platilo pro poštovní štíty, vývěsky, úřední i denní razítka, poštovní ceniny a celiny, výplatní otisky a úřední formuláře. Princip dvojjazyčnosti byl uplatňován tak, že první musela být vždy němčina. Tento proces ovšem trval delší období. U poštovních známek bylo nařízení uplatněno již 15. července, v ostatních případech postupně do konce roku, případně až do jara 1940. Poštovní věstník začal vycházet dvojjazyčně 2.9.1939 s názvem Amtsblatt des Verkehrsministeriums für den Bereich der Protektoratpost Böhmen und Mähren (PAB) – Věstník Ministerstva dopravy pro obor Protektorátní pošty Čech a Moravy (PV). Samotný podnik Československá pošta získal 9.8.1939 nový název Protektoratspost Böhmen und Mähren – Protektorátní pošta Čech a Moravy.

Pošta ve Smiřicích v roce 1939 ještě s původním československým štítemPro německé názvy jednotlivých míst (pošt) byly buď přímo převzaty historické názvy z dob Rakouska-Uherska, nebo byly tato historické názvy modernizovány tím, že byly litery s háčky tj. ž, č, ř psány v německé transkripci. U ryze českých názvů byly alespoň násilně upravovány koncovky, použita písmena w namísto v anebo německých přídavných jmen a předložek. V jiných případech byly použity neobvyklé či v minulosti jen zcela ojedinělé názvy, které budily přece jen němečtější dojem Příkladně Beching pro Bechyni, Gumpoltz pro Humpolec či Pibrans pro Příbram. Vznikly i zcela nové německé názvy – například Mashaupt pro Kročehlavy či Kieshof pro Čkyni. I přes tyto snahy o poněmčení všeho českého uchránilo si několik málo pošt svůj původní český název, takže na dvojjazyčných razítkách či podacích nálepkách byly uchovány vlastně dva české názvy vedle sebe – dvojjazyčnost přece musela být zachována. Byly to pošty v Chrudimi a Kladně, dále pak pošta Kopidlno, Mnich, Mohelno, Nepomuk, Obora, Skalsko, Sobotka, Stupno a Uhersko.

Z hlediska správního byly pošty na celém území Protektorátu řízeny Ředitelstvími pošt (Postdirektion) v Praze, Pardubicích a Brně.  Na rozdíl od německých pošt byly naše poštovní služebny členěny jednoduše jen na pošty a poštovny. Podle německého vzoru chtěla protektorátní poštovní správa zavést jejich nové zatřídění na pošty vyúčtovací a pobočné, na poštovny I a na poštovny II. Toto zatřídění však bylo zavedeno až k 1. květnu 1945, takže k němu prakticky vůbec nedošlo.

Z pohledu současného správního členění státu se součástí Protektorátu stala samozřejmě Praha s okresy Praha-východ a Praha-západ, dále středočeské okresy Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Nymburk a Příbram. Z dalších pak Pelhřimov, Písek, Strakonice, Tábor, Rokycany, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Pardubice, Brno-město, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Vsetín a Žďár nad Sázavou. Okresy Jičín, Blansko a Třebíč byly v Protektorátu, až na malá území netýkající se pošt, skoro celé. Z dalších pak okres Mladá Boleslav až na poštu Dolní Krupá a Plzeň-město také přišel o jednu poštu v Liticích. K méně postiženým patří okres Mělník, který přišel o pošty Liběchov a Vidim, dále okres Prostějov se ztrátou pošt Brodek a Skřípov a také okres Přerov se ztrátou pošt Bělotín, Potštát a Polom. Rovněž dnešní okres Brno-venkov ztratil tři pošty – Pasohlávky, Vlasatice a Pohořelice. Z dalších pak okres České Budějovice ztratil záborem pohraničních území 4 pošty, Ostrava 7 pošt, Plzeň-jih 4 pošty, Rakovník 6 pošt a Semily 9 pošt. Zejména v pohraničních okresech byla tato čísla mnohem vyšší a 12 okresů se dostalo do záboru kompletních.

Denní razítka i podací nálepky byly dvojjazyčné s němčinou na prvním místě

Převzetí pošt na celém území proběhlo počínajíc 15. březnem prakticky jednorázově. Naopak do českých rukou se pošty na tomto území dostaly zpět až po dlouhých šesti letech, a to postupně, jak probíhalo osvobozování. Dělo se tak zejména od východu, západní oblasti pak od severozápadu a to postupně od konce dubna až do 11. května 1945, kdy byl osvobozovací proces završen na Příbramsku.

Celkem bylo v březnu 1939 převedeno z československé do protektorátní správy 1616 pošt. V průběhu okupace bylo pak na území Protektorátu otevřeno celkem 26 nových pošt, z toho dvě – Baťov a Rozsochatec – z původních poštoven. Ve stejném období bylo naopak na tomto území 18 pošt zrušeno (z toho jedna – Praha 90 – z těch nově otevřených). Z uvedených 18 zrušených pošt jich většina byla rušena v souvislosti s budováním nového vojenského prostoru a s tím spojeným vysídlováním obyvatelstva na Neveklovsku a Sedlčansku. Byly to pošty Chlum u Sedlčan, Jablonná nad Vltavou, Křečovice, Maršovice, Netvořice, Neveklov, Sedlčany a Vrchotovy Janovice. Z podobných důvodů byly zrušeny i pošty na Vyškovsku – Drahany, Krásensko, Rozstání, Rychtářov a Studnice u Vyškova. Stejně tak i pošta v Terezíně.

V závěrečném období okupace, kdy byla německými úřady vyhlašována nejrůznější úsporná opatření, došlo i k uzavírání pošt tzv. po dobu války. Dělo se tak v průběhu roku 1944 a bylo tak postiženo celkem 19 pošt, zejména ve velkých městech. Jen v Praze bylo tak uzavřeno 8 pošt. Válečné události se nevyhnuly ani poštovním budovám, příkladně v Plzni, Vyškově či Praze.

Budova pošty ve Vyškově po požáru v květnu 1945

Seznam pošt „Pošty v letech 1938-1945“ je zpracován komplexně pro celé naše území v hranicích z roku 1938, tedy společně jak pro území Protektorátu, tak i pro území odtržená od republiky. Pošty z obou těchto území jsou při tom výrazně odlišeny – pošty na odtrženém území jsou pro odlišení uváděny kurzívou a navíc žlutě zvýrazněny. V seznamu jsou uvedeny všechny pošty existující ve sledovaném období březen 1939 – květen 1945 na území protektorátu Čechy a Morava, jsou v něm podchyceny i všechny změny názvů a zřizování či rušení pošt zaznamenané v tomto období. Evidovány jsou i dílčí změny jen německých úředních názvů, i když ten český zůstal nezměněn. U všech takovýchto změn jsou uváděna konkrétní data tak, jak byla zveřejněna v Poštovních věstnících. Seznam je řazen v abecedním pořádku podle českých názvů, i když zavedené dvojjazyčné úřední názvy byly samozřejmě v okupované zemi nejdříve německé a pak teprve české.

Protektorátní úřady byly vedeny snahou o zjednodušování správy a tak docházelo stejně jako na územích odtržených od republiky, k postupnému slučování měst s okolními obcemi, jež s nimi tvořily přirozené městské aglomerace. Názvy těchto připojených obcí přirozeně získávaly nový název města, doplněný příslušným pořadovým číslem. Ve větších městech s více poštami se číselné řady rozšiřovaly takto:

1944 Brno 1 – 27 + 28 (Líšeň)
1943 Česká Třebová 1, 2 + 3 (Parník)
1943 Frýdek 1, 2 + 3 (Místek) + 4 (Sviadnov) + 5 (Lískovec u Frýdku)
1942 Hradec Králové 1, 2 + 3 (Slezské Předměstí) + 4 (Kukleny) + 5 (Svobodné Dvory) + 6 (Plotiště nad Labem) + 7 (Pouchov v Čechách) + 8 (Nový Hradec Králové) + 9 (nová pošta 1943)
1942 Kladno 1, 2 + 2 (Kročehlavy) + 3 (Vrapice) + 4 (Rozdělov) + 5 (původně Kladno 2) + 6 (Újezd pod Kladnem)
1945 Kutná Hora 1, 2 + 3 (Sedlec pod Kaňkem) + 4 (Kaňk)
1943 Pardubice 1 – 5 + 6 (Rosice nad Labem) + 7 (nová pošta 1944)
1942 Plzeň 1 – 13 + 14 (Bolevec) + 15 (Božkov u Plzně)
1942 Praha 1 – 89 + 12 (nová pošta 1942) + 90 (nová pošta 1942)
1942 Tábor 1, 2 + 3 (Měšice u Tábora) + 4 (Sezimovo Ústí)
1943 Uherské Hradiště 1, 2 + 3 (Staré Město u Uherského Hradiště)

Stejná situace nastala i v menších městech, kde byla dosud pošta jen jediná a byla tedy zřízením další pošty či připojením obce zavedena pořadová čísla. Byly to tyto případy:

1942 Bělá pod Bezdězem 1 + 2 (Podolí u Bělé pod Bezdězem)
1943 Králův Dvůr u Berouna 1 + 2 (Počaply)
1943 Semily + 2 (Podmoklice)
1942 Třebíč 1 + 2 (nová pošta)
1942 Ústí nad Orlicí 1 + 2 (Kerhartice nad Orlicí)
1943 Veselí nad Lužnicí 1 + 2 (Mezimostí nad Nežárkou)
1943 Vyškov 1 + 2 (Dědice)

Vznikaly však i názvy úplně nové, příkladně z Nových a Starých Benátek vznikly sloučením v roce 1944 Benátky nad Jizerou 1 a 2. Stejně tak, když v lednu 1940 byla poštovna v Otrokovicích povýšena na poštu, byly společně s původní poštou Otrokovice přejmenovány na Baťov 1 a 2.

Doporučený dopis odeslaný 17.11.1942 z protektorátní pošty v Borohrádku do Prahy

Autor: Jiří Kratochvíl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..