V důsledku mnichovské dohody přišlo Československo o svá historická pohraniční území na hranicích s Německem, která náležela zemím Koruny české od středověku, celkem šlo téměř o 30 000 km2 území, na němž žilo 3,75 milionu lidí, z toho 850 000 Čechů. Mnohdy se v Německu ocitly i ryze české obce.
Mimo samostatně zmiňovaný zábor Těšínského Slezska Polskem, kterým bylo postiženo celkem 36 pošt, byl tu hlavně zábor rozsáhlých pohraničních území Německem. Zábor celého území trval německým vojskům a úřadům 10 dnů v období od 1. do 10.října 1938. Zábor však neprobíhal ze všech stran současně, nejdříve to bylo na jihozápadě v oblasti Šumavy již 1.října, na Moravě pak od severu až 6.října. Tak jak postupovala do vnitrozemí německá vojska, přebíraly okupační úřady postupně i správu jednotlivých pošt. V druhé polovině listopadu 1938 byla provedena rektifikace nových hranic, takže z původně zabraného území bylo okleštěnému Československu vráceno 6 pošt – Bílá Lhota, Citonice, Liberk, Moravičany, Rohozná a Střítež nad Ludinou (ty nejsou v této práci evidovány). Ze stejných důvodů naopak došlo k dodatečnému záboru dalších území a tím ke ztrátě dalších 24 československých pošt. Byly to Babylon, Biskupice u Jevíčka, Brodek u Konice, Česká Kubice, Česká Metuje, Hořesedly, Hradsko, Chornice, Jamné nad Orlicí, Klenčí pod Čerchovem, Kounov, Křešice, Městečko Trnávka, Nýřany, Plavy, Poniklá, Rapšach, Skřipov na Moravě, Starý Postřekov, Trhanov, Velké Hamry, Víchová nad Jizerou, Vysoká Libyně a Zlatá Olešnice. Celkový počet pošt převzatých do německé správy se tak ustálil na čísle 1142. Některé z nich však byly okamžitě zrušeny (těch bylo 16) nebo převedeny do kategorie poštoven (15). Mimo to v průběhu okupace zde naopak bylo zřízeno celkem 161 pošt nových.
 |
 |
Budova pošty Šumperk 1 ještě v Československé republice (vlevo) a tatáž budova (vpravo) po říjnu 1938 v zabraných Sudetech
Ve sledovaném období okupace docházelo ke zvětšování původních měst ve větší administrativní celky tím, že k městům byly přičleňovány sousední obce, jež s městy tvořily přirozenou aglomeraci. V názvech pošt se to projevovalo dvěma různými způsoby. Buď to bylo klasickým rozšiřováním číselné řady pošt příslušného města, nebo tak, že původní název připojené obce se objevil s pomlčkou, za názvem města, k němuž byla obec připojena. Příkladně Aussig-Türmitz nebo Brüx-Kopitz.
V jednotlivých letech došlo uvedeným druhým způsobem k následujícímu slučování a změnám názvů pošt:
| 1939 | Ústí nad Labem | Bukov, Předlice, Střekov 1, 2 a Trmice |
| Karlovy Vary | Doubí, Dvory, Pirkenhammer, Rybáře, Drahovice (od 1941 Karlovy Vary 6) a Bohatice (od 1942 Karlovy Vary 7) | |
| 1941 | Most | Kopisty a Souš |
| Liberec | Harcov, Františkov, Janův Důl, Nové Pavlovice, Růžodol I, Dolní Hanychov, Horní Růžodol, Rochlice a Ruprechtice | |
| 1942 | Opava | Jaktař, Kateřinky a Kylešovice |
| Karlovy Vary | Olšová Vrata a Kolová | |
| Mariánské Lázně | Úšovice | |
| 1944 | Karviná | Darkov a Fryštát |
Uvedená správní opatření nebyla po osvobození uznávána a obce – samozřejmě i pošty – se vrátily ke svým původním názvům. K stejnému slučování však tato města přistoupila brzy znovu – v Liberci a Opavě již v roce 1946, v Ústí nad Labem 1947, v Karviné 1949 a v Karlových Varech 1950. U pošt s číselným označením v názvu došlo ještě v roce 1938 ke zrušení čísel jen v případě pošt Příchovice 1 a 2 neboť obě pošty získaly své nové, navzájem odlišné názvy Stefansruh a Schenkenhain.
Naopak novým slučováním obcí do větších administrativních celků vznikly nové názvy s čísly v těchto případech:
| 1938 | Klimkovice 1 + 2 (Polanka nad Odrou) |
| 1941 | Rapotín 1 + 2 (Vikýřovice) |
| Jablunkov 1 + 2 (Návsí) | |
| 1943 | Klášterec nad Ohří 2 + 1 (Miřetice – nová pošta) |
| Bor u České Lípy 1 + 2 (Arnultovice) | |
| 1944 | Rtyně nad Bílinou (nová pošta) 2 + 1 (Velvěty) |
| Velké Hamry 1 + 2 (Plavy) | |
| Horní Jiřetín 1 + 2 (Dolní Jiřetín) | |
| Horní Litvínov 1 + 2 (nová pošta) + 3 (Chudeřín) + 4 (Dolní Litvínov) + 5 (Záluží v Kr. horách) + 6 Záluží továrna (nová pošta) |
Zřízení druhé pošty v místě nastalo ještě v těchto případech: Lovosice 1 + 2 (nová pošta), Kraslice 1 + 2, Žatec 1 + 2, Bílina 1 + 2, Ervěnice 1 + 2 a Svitavy 1 + 2.
Sloučením názvů Frývaldov a Gräfenberg vznikly nové názvy pošt Frývaldov-Gräfenberg 1 a 2 a stejně tak sloučením názvů Podmokly a Děčín nové názvy pošt Děčín-Podmokly 1 – 6 s tím, že dvojku získala pošta děčínská, šestka je pošta nově otevřená a zbývající čtyři pak původní pošty podmokelské. Ve větších městech byly původní číselné řady pošt rozšiřovány o další pořadová čísla buď otevíráním pošt nových či přičleňováním pošt okolních obcí.
Byly to tyto případy:
| Cheb 1, 2 | + 3 (nová pošta 1940) |
| Chomutov 1, 2, 3, 4 | + 5 (Spořice 1944) |
| Karlovy Vary 1, 2, 3, 4, 5 | + 6 (Drahovice 1941) + 7 (Bohatice 1942) |
| Liberec 1, 2, 3, 4 | + 5 (nová pošta 1941) |
| Mariánské Lázně 1, 2, 3, 4 | + 5 (nová pošta 1941) |
| Teplice-Šanov 1, 2, 3, 4 | + 5 (Trnovany u Teplic 1944) + 6 (Řetenice 1944) |
| Znojmo 1, 2, 3 | + 4 (Oblekovice 1944) |
| Z později číslovaných ještě | |
| Bor u České Lípy 1, 2 | + 3 (nová pošta 1944) |
Německá poštovní správa vcelku operativně zřizovala nové služebny všude tam, kde si to provoz vyžadoval. Byly to v největší míře právě nové poštovny v malých a okrajových obcích, ale tam kde byl přiměřeně větší provoz, vznikaly i samotné pošty. Pod pojmem pošty jsou v této práci evidovány i služebny kategorizované jako Postagentur. Všechny pošty zřízené německou okupační správou byly po osvobození ihned rušeny, neboť československá poštovní správa uznávala jen pošty původně československé. V mnoha případech to ovšem bylo ke škodě věci, protože se tím zhoršovala úroveň služeb veřejnosti. Jedinou výjimku potvrzující pravidlo byla pošta Proboštov (Probstau), která byla zrušena později, až 31.3.1946. Naopak pošty Jedlí a Malá Veleň byly zrušeny ještě v období okupace.
Doporučený dopis odeslaný 23.9.1940 z pošty Bystřany, která v obci vznikla právě v roce 1940 jako úplně nová.
Adresa do Protektorátu je psaná dvojjazyčně.
Pošty převzaté v roce 1938 německými úřady (na Těšínsku polskými) musely samozřejmě nejen podřídit svůj provoz novým předpisům, platným v příslušné zemi, ale také byly nově kategorizovány a nově podřízeny příslušným poštovním ředitelstvím. V Německu byly služebny děleny podle velikosti provozu na pošty (Postamt), pobočné pošty (Zweigpostamt), poštovny I (Poststelle I – též Postagentur) a poštovny II (Poststelle II). Srovnáním s původním zařazením v ČSR možno původní československé poštovny považovat za německé Poststelle II, za pošty pak všechny ostatní kategorie.
Ukázka denních razítek pošt Kobylí u Krnova a Kutlberk (později Spálené) na Bruntálsku
Pošty převzaté do německé správy byly podřízeny hned po převzetí příslušným německým ředitelstvím pošt (Reichspostdirektion). Pošty na severní Moravě patřily pod ředitelství pošt Oppeln, v Čechách severo-východní pohraničí pod Breslau, severozápadní pohraničí pak po Dresden a Chemnitz. Okolí Chebu náleželo pod Bamberg, oblast západních Čech a Českého lesa pod Regensburg, oblast Šumavy pod Landshut, jižní pohraničí Čech pod Linz a jižní pohraničí Moravy pod Wien. Již v roce 1939 byla ale zřízena samostatná poštovní ředitelství v Ústí nad Labem, Karlových Varech a Opavě, pod něž spadaly pošty na území od Horšovského Týna na západě až po hranice Ostravy na východě. Ostatní pošty byly i nadále spravovány ředitelstvími mimo naše původní území. V roce 1942 došlo v souvislosti s omezováním a zjednodušováním státní správy k omezení poštu poštovních ředitelství, takže oblast spravovaná z Karlových Var byla nadále začleněna pod Ústí nad Labem, Landshut pod München, Regensburg po Nürnberg a Opava pod Oppeln.
Součástí názvů sledovaných pošt se podle německých zvyklostí ve většině případů staly ještě další upřesňující údaje. Buď to byly německé formy názvů zemí, žup či oblastí, jako příkladně Ostsudetenland, Egerland, Altvater, Schönhengstgau a podobně nebo příslušnost k okresu jako například Kr Reichenberg či Kr Tetschen a pod. Zejména u malých pošt se do názvu dostaly upřesňující údaje za použití předložky über názvy nejbližšího tzv. směrového poštovního úřadu (Überleitungspoastamt) jako např. Bergesgrün über Brüx nebo Pömerle über Aussig. Tyto upřesňující údaje v názvech pošt byly uváděny oficiálně ve zkrácené formě jako příkladně Sudetenl nebo Isergeb, podobně i zkratky Bz či Kr místo Bezirk a Kreis nebo b místo bei, či a d místo an der – vše bez teček na konci.
V německém systému číslování pošt byly kupodivu poměrně značné nedostatky, takže známá německá důkladnost měla v této oblasti povážlivé mezery. Projevovalo se to zejména v případech, kdy součástí názvu menších pošt byl údaj s názvem pošty směrové (Überleitungspostamt). Tak příkladně Engelsberg über Karlsbad 1 nebo Zuckmantel über Teplitz-Schönau 2 či Niederhanichen über Reichenberg (Sudetenl) 3 – v uvedených názvech číslice vyjadřují pouze úplný název směrové pošty a nikoliv pořadové číslo pošty vlastní, jak by se podle našeho systému zdálo. Naproti tomu příkladně v názvech Obergeorgenthal über Brüx 2 nebo Hertine über Teplitz-Schönau 1 vyjadřují již číslice skutečné pořadové číslo příslušné pošty. Tyto disproporce v názvech umožňující dvojí výklad byly postupně odstraňovány vypouštěním čísel z názvů směrových pošt od roku 1944, nebylo to však provedeno důsledně ve všech případech.
Většina pošt v průběhu celého sledovaného období jednou či vícekrát změnila svůj název. Téměř vždy však šlo jen o drobné změny údajů v závorkách nebo záměnu závorek za údaj über nebo jiné upřesnění vazeb na známější místa.
V ojedinělých případech však došlo i k podstatnějším změnám názvů, jak je uvedeno v příkladech, i k názvu zcela novému.
| Božice-České Křídlovice | 1938 | Possitz-Gross Grillowitz |
| 1939 | Neuweidenbach | |
| Dobřany | 1938 | Dobrzan |
| 1939 | Wiesengrund (Kr Mies) | |
| Dolní Dlouhá Loučka | 1938 | Unter Langendorf über Mährisch Neustadt |
| 1943 | Marktlangendorf über Mährisch Neustadt | |
| Dolní Vražné | 1938 | Gross Petersdorf über Zauchtel (Ostsudetenl) |
| 1943 | Heinzendorf über Zauchtel (Ostsudetenl) | |
| Hodonice-Tasovice | 1938 | Hödnitz-Tasswitz |
| 1939 | Kirschfeld | |
| Hrabětice | 1938 | Grafendorf (b Grussbach) |
| 1939 | Schöngrafenau | |
| Chvalovice | 1938 | Kallendorf (Kr Znaim) |
| 1939 | Schatzberg | |
| Liptaň | 1938 | Liebenthal (Ostsudetenl) |
| 1944 | Grossliebenthal (Ostsudtenl) | |
| Město Touškov | 1938 | Tuschkau |
| 1941 | Tuschkau Stadt | |
| Nová Role-Božičany | 1938 | Neurohlau-Poschetzau |
| 1941 | Neurohlau | |
| Velký Uhřínov | 1938 | Gross Aurim über Rokitnitz (Adlergeb) |
| 1940 | Gross Auerschim über Rokitnitz (Adlergeb) | |
| Ještě složitější vývoj názvů měly pošty kolem Litvínova: | ||
| Horní Litvínov | 1938 | Oberleutensdorf |
| 1944 | Oberleutensdorf 1 | |
| Chudeřín | 1938 | Bergesgrün über Brüx |
| 1944 | Oberleutensdorf 3 | |
| Dolní Litvínov | 1938 | Niederleutensdorf über Brüx |
| 1941 | Oberleutensdorf Süd über Brüx | |
| 1942 | Oberleutensdorf-Niederleutensdorf über Brüx | |
| 1944 | Oberleutensdorf 4 | |
| Záluží v Krušných horách | 1938 | Maltheuern über Brüx |
| 1941 | Oberleutensdorf West über Brüx | |
| 1942 | Oberleutensdorf-Maltheuern über Brüx | |
| 1944 | Oberleutensdorf 5 | |
| Záluží-továrna | 1943 | Oberleutensdorf-Maltheuern Werk über Brüx |
| 1944 | Oberleutensdorf 6 | |
Obecně platilo pravidlo, že veškeré německé názvy pošt či jejich změny provedené během okupace, ztratily po osvobození svoji platnost a pošty se vrátily ke svým původním názvům z roku 1938.
Doporučený dopis odeslaný 28.7.1943 z pošty Břeclav 3 do Prahy
Říšskoněmecká pošta zavedla koncem roku 1943 zajímavou novinku, tzv. instradační čísla. Bylo to číselné označení příslušných instradačních obvodů a čísla měla ulehčit třídění (instradaci) zásilek. Zjednodušeně můžeme tato čísla považovat za předchůdce pozdějších poštovních směrovacích čísel. Na R-nálepkách se tato novinka objevila jako malé číslo v kroužku vlevo od podacího čísla, zatímco na ostatních zásilkách bylo toto číslo v kroužku vyznačeno otiskem gumového razítka.
Na celém území Německa bylo těchto instradačních obvodů celkem 24, při čemž na našem původním území byla používána tato čísla:
| 8 | Niederschlesien | oblast Orlických hor |
| 9a | Oberschlesien | oblast Těšínska a Hlučínska |
| 9b | Ostsudetenland | severní Morava a Opavské Slezsko |
| 11a | Westsudetenland | západní, severozápadní a severní Čechy |
| 12a | Niederdnau | jižní Morava a Vitorazsko |
| 12b | Oberdonau | jižní Čechy |
| 13a | Nordbayern | oblast Českého lesa |
| 13b | Südbayern | oblast Šumavy |
R-nálepky pošt Mohelnice (severní Morava), Abertamy (západní Čechy) a Prachatice (Šumava)
Doporučený dopis odeslaný 5.2.1945 z Velkých Hamrů v severních Čechách do Prahy.
Instradační číslo 11a označuje odesilatele v oblasti severních Čech, zatímco číslo 11b označuje adresáta v Protektorátu
Seznam pošt „Pošty v letech 1938-1945“ je zpracován komplexně pro celé naše území v hranicích z roku 1938, tedy společně jak pro území Protektorátu, tak i pro území odtržená od republiky. Pošty z obou těchto území jsou při tom výrazně odlišeny – pošty na odtrženém území jsou pro odlišení uváděny kurzívou a navíc žlutě zvýrazněny. V seznamu jsou uvedeny veškeré pošty existující ve sledovaném období říjen 1938 – květen 1945 na území odtrženém v roce 1938 od republiky. Jsou v něm podchyceny i všechny změny názvů a zřizování či rušení pošt zaznamenané v tomto období. U všech takovýchto změn jsou uváděna konkrétní data tak, jak byla zveřejněna v Poštovních věstnících (pro území Protektorátu). Pro území Německé říše tedy včetně našich zabraných území jsou údaje o změnách získány z každoročně říšským poštovním ředitelstvím v Berlíně vydávaných seznamů pošt. Pokud se údaje o té které poště získané v některém z uvedených úředních seznamů liší od údaje uvedeného v seznamu z předchozího roku, je pak v této práci uvedeno datum provedené změny v tom roce, kdy bylo poprvé zveřejněno. Takto pojatý systém samozřejmě nedává přesné informace o datech a je nutno počítat s možnými diferencemi proti skutečnosti max. do jednoho roku, nikoliv však více.
Seznam je řazen v abecedním pořádku podle českých názvů, i když zavedené dvojjazyčné úřední názvy byly samozřejmě v okupované zemi nejdříve německé a pak teprve české a na zabraném území samozřejmě jen německé.
Autor: Jiří Kratochvíl